Funkční materiály pro pokročilé aplikace
ORCID: https://orcid.org/0000-0003-0580-959X
ORCID: https://orcid.org/0000-0001-8781-9796
Vědečtí pracovníci: Mgr. E. Miliutina, Ph.D.
Mgr. V. Burtsev, Ph.D.
Mgr. R. Elashnikov, PhD.
Mgr. P. Postnikov, Ph.D.
Postdoktorandi: Ing. A. Trelin, Ph.D.
Mgr. V. Buravet, Ph.D.
Mgr. M. Erzina, Ph.D.
Doktorandi: Ing. K. Kukrálová
Ing. K. Severa
Ing. J. Rosenkranzová
Ing. F. Hošek
Ing. O. Gorin
Ing. D. Haluška
Ing. F. Hošek
Ing. T. Chvojka
Ing. T. Jílková
Ing. O. Marchenko
Ing. V. Shilenko
Ing. A. Tulupová
Ing. M. Tomanová
Další zaměstnanci: Bc. A. Aivazian
Bc. I. Kirishiantsev
Bc. S. Charvat
Bc. E. Kublii
Energetika na bázi alternativních zdrojů v poslední době sleduje využití především „zeleného“ vodíku jako zdroje energie, a to z důvodu vysoké energetické kapacity, která násobně převyšuje klasická fosilní paliva, vysoké ekologické kompatibility a možnosti „vyhnout“ se emisím uhlíkových sloučenin.

Navržené povlaky se uplatní v přípravě katalytických vrstev pro elektrochemické nebo foto-elektrochemické štěpení vody a přípravu/výrobu „zeleného“ vodíku.

Vodíkové technologie jsou do velké míry omezeny doposud nevyřešenými problémy. Zásadní je bezpečné skladování vodíku. V současné době se skladuje buď stlačený vodík nebo v intermetalických sloučeninách, kde se vodík navazuje chemicky.
My studujeme možnost ukládání vodíku v organických strukturách typu MOF a COF (metal organic framework a covalent organic framerwork), tj. skladování vodíku pomocí přípravy inteligentních a vysoce porézních struktur. V obou případech (MOF a COF) bude využita možnost externě řízeného spínání afinity materiálů vůči vodíku. To umožní kombinovat vysokou kapacitu materiálů s následným snadným uvolňováním vodíku. Cílem je vývoj materiálů a metod schopných přispět k řešení základních problémů v ukládání a transportu vodíku – dosažení vysoké kapacity v kombinací s bezpečným ukládáním a snadným uvolněním vodíku.

Jedním z nejatraktivnějších řešení současné energetiky je použití amoniaku jako přirozeného nosiče zeleného vodíku. Stejně jako vodík, i čistý amoniak může být vytvořen reakcí „štěpení“ vody za přítomnosti dusíku s použitím elektrochemických nebo foto-elektrochemických postupů. Ve výsledku vzniká látka, která je snadno skladovatelná a transportovatelná a ze které lze relativně snadno „zelený vodík„ opět uvolnit a použít. Tímto způsobem lze obejít jeden ze zásadních problémů vodíkové technologie – jeho skladování a transport. Právě proto se zelené technologie na bázi amoniaku považují za budoucnost zelené energetiky a jejich vývoj exponenciálně vzrůstá.

Ze všech různých skleníkových plynů, které přispívají ke změně klimatu, má dle studií největší vliv na naše klima oxid uhličitý (CO2), který vytváří skleníkový efekt, jenž zadržuje tepelné záření v zemské atmosféře, zvyšuje teplotu a podporuje takové jevy, jako je tání ledovců, zvyšování hladiny oceánů, úbytek původní vegetace a mnoho dalších. Přeměna CO2 na důležité chemikálie je účinným nástrojem pro snižování negativního dopadu lidské činnosti na životní prostředí. V poslední době se studují možnosti využití alkoholů jako paliva do palivových článků. Proto studujeme možnost přípravy materiálových struktur, které po expozici slunečním světlem v přítomnosti vody produkují alkohol na principu tzn. „umělé fotosyntézy“ (Z-schéma).

Studujeme aktivaci CO2 s pomocí plazmonů při teplotách výrazně pod nulou (zvýšení koncentrace CO2 v reakčním médiu za snížené teploty). Aktivace CO2 pomocí plazmonů při nízkých teplotách umožňuje využití „pouze“ energie slunečního záření, což je důležité na některých neobvyklých místech (např. v polárních oblastech nebo oblastech Evropy či Severní Ameriky, kde nejsou k dispozici jiné zdroje energie). Vzhledem k globálnímu růstu lidské populace, vyčerpání neobnovitelných zdrojů a velkému množství slunečního světla v polárních oblastech po část roku, může být navrhovaný přístup zajímavý v budoucnosti. Konkrétně studujeme syntézu např. monomerů z CO2 (vycházíme z epoxidů) pro následnou přípravu polymerů (např. karbonátů) i za nízkých teplot.

Chiralita je základní vlastností vesmíru, která se projevuje na úrovni galaxií a organických molekul. V poslední době se chiralita objevila také v designu nanomateriálů. Jedná se o materiály se specifickou morfologií a/nebo strukturou, která je zodpovědná za jejich jedinečné interakce s fotony i elektrony. Chirální nanomateriály jsou v raných fázích svého vývoje a očekává se, že najdou uplatnění v katalýze, detekci a možná i v široké škále optoelektronických zařízení, včetně spinových ventilů, kvantových počítačů a pokročilých pamětí. To již bylo potvrzeno v několika publikacích významných výzkumných skupin. Příklady chirálních nanomateriálů, které se v současné době syntetizují a používají, jsou uvedeny na obrázku níže.

Syntéza a použití 2D materiálů je v současnosti jedním z nejpopulárnějších trendů v materiálovém inženýrství. „Rodina“ 2D materiálů kombinuje obrovskou rozmanitost chemických struktur s unikátním poměrem povrchu k objemu, což vysvětluje širokou škálu aplikací 2D materiálů - od katalýzy a optoelektroniky až po použití v biomedicíně. V naší skupině jsme vyvinuli několik unikátních postupů syntézy nanomateriálů a jejich post-syntetickou modifikaci, což nám umožnilo získat nové 2D materiály, zjednodušit jejich laboratorní metody přípravy, výrazně rozšířit funkcionalitu nanomateriálů a zlepšit jejich stabilitu. Zaměřujeme se především na přípravu a aplikaci MXenů a TMDCs, a jejích hybridů - nejslibnějších skupin 2D materiálů.

Vývoj moderní medicíny je založen na širokém používání antibiotik, která se postupně dostávají do životního prostředí a vedou ke vzniku rezistentních bakteriálních kmenů. Tento jev je v dnešní době skutečně závažný problém, který může vést ke kolapsu tradiční antibiotické medicíny. Pro zabránění takovému katastrofickému scénáři je nutné zavést alternativní materiály schopné poskytnout pokročilá antimikrobiální řešení. Naše skupina navrhuje, připravuje a aplikuje chytré antimikrobiální materiály. Tyto materiály jsou schopny detekovat přítomnost bakterií a v jejich přítomnosti se samy aktivovat, což umožňuje cílené uvolňování antimikrobiálních látek ve správný čas a na správném místě. Po zničení bakterií se materiál automaticky vrátí do neaktivního stavu, čímž se zabrání nežádoucímu uvolňování antimikrobiálních látek a celkově se zvýší funkční stabilita materiálu.

Naše skupina se také aktivně zabývá vývojem nových materiálů pro regenerativní medicínu a cílené podávání léků. Konkrétně se jedná o:

Povrchově zesílená Ramanova spektroskopie je detekční technika schopná identifikovat přítomnost i jedné molekuly. Tato analytická technika nabízí jedinečné možnosti pro detekci zakázaných látek (např. narkotik) nebo nežádoucích látek (organických kontaminantů, jako jsou antibiotika, pesticidy atd.). Naše skupina aktivně vyvíjí substráty pro povrchově zesílenou Ramanovu spektroskopii, modifikuje jejich povrchové vlastnosti a povrchovou chemii pro dosažení specifické interakce s cílovými analyty a používá námi připravené struktury a postupy pro detekci zakázaných látek, nežádoucích látek a markerů onemocnění. Také se aktivně zabýváme výzkumem a vývojem kombinace povrchově zesílené Ramanové spektroskopie s mikrofluidními a nanofluidními a dalšími senzorickými prvky pro jejich následné zavedení do spolehlivého on-line monitoringu životního prostředí.
Naše skupina aktivně vyvíjí senzory založené na povrchově aktivní Ramanově spektroskopii, elektrochemii nebo plazmon-aktivních optických vláknech. Mnoho z těchto sensorů vykazuje vynikající výsledky v laboratorních studiích modelových systémů. Při použití senzorů v reálných podmínkách však vzniká problém interference analytických signálů. Reálné systémy obsahují miliony „vedlejších“ molekul a na jejich pozadí je nutné identifikovat přítomnost nebo koncentraci pouze několika cílových molekul, což výrazně komplikuje odezvu získanou senzorem. Abychom tento problém překonali, aktivně vyvíjíme využití umělé inteligence pro zpracování analytického signálu a získávání spolehlivých informací ze senzoru. Hlavním zaměřením našeho výzkumu je implementace algoritmů umělé inteligence v kombinaci s Ramanovou spektroskopií a elektrochemií pro detekci léčiv, markerů onemocnění a rychlou analýzu biologických vzorků (buňky, bakterie, viry, krevní plazma atd.).

V neposlední řadě výsledné materiály a struktury využíváme v oblasti bezpečnosti. Konkrétně se jedná o kombinaci materiálů, metod a technik (popsaných výše) pro:

1) OP JAK, JAK_Amulet, No. CZ.02.01.01/00/22_008/0004558 (2024-2028)
Název: Pokročilé víceškálové materiály pro nosné klíčové technologie
Vedoucí WP: V. Švorčík
Klíčový vědecký pracovník: O. Lyutakov
2) OP JAK, JAK_ECO&Stor, No. CZ02.01.01/00/22_008/0004617 (2024-2028)
Název: Konverze a skladování energie
Klíčový vědecký pracovník: V. Švorčík, O. Lyutakov
3) TAČR, TS01030138, (Théta 2) (2024-2029)
Název: Vývoj pokročilých fotokatalytických technologií pro nízkoenergetickou akumulaci a zpětnou konverzi
energie ze „zeleného vodíku“ prostřednictvím amoniaku
Řešitel: V. Švorčík
Klíčový vědecký pracovník: O. Lyutakov
4) OP spravedlivá transformace, GET CENTRE UJEP, No. CZ.10.02.01/00/22_002/0000289 (2025-2027)
Název: Výzkum a vývoj nových vodíkových technologií
Spoluřešitel za VŠCHT: V. Švorčík
Klíčový vědecký pracovník: O. Lyutakov
5) Ministerstvo průmyslu a obchodu, CZ.01.01.01/01/22_002/0006812
Název: FireSafeProtect - Chytrý hasičský zásahový oděv s detekcí karcinogenů a systém údržby oděvu pro
ochranu zdraví hasičů
Hlavní řešitel za VŠCHT: V. Švorčík
Klíčový vědecký pracovník: O. Lyutakov
6) Ministerstvo vnitra, VS OPSEC, VK01020078
Název: Chytrý systém pro nositelné ochranné pomůcky umožňující dohled a plánování policejních a
armádních zásahů
Hlavní řešitel za VŠCHT: V. Švorčík
7) Grantová agentura České republiky, 26-21031S
Název: Novel MXene-based composite nanomaterials for tissue engineering
Hlavní řešitel za VŠCHT: V. Švorčík
8) Grantová agentura České republiky, 26-22285S
Název: Operation induced re-arrangement of transition metal sulfides surface(s) for in-situ functionality
improvement
Hlavní řešitel za VŠCHT: E. Miliutina
9) Grantová agentura České republiky, 26-21905S
Název: Chirality engineering in 2D TMDCs via helicene functionalization: a route to high-performance
chiroptical devices
Hlavní řešitel za VŠCHT: O. Lyutakov
10) Southeast Asia – Europe, WPlast2H2
Název: Circular economy for waste to energy conversion: local plastic waste upcycling to multifunctional
catalysts for green H2 generation
Koordinátor za VŠCHT: O. Lyutakov